SDH Háj u Duchcova

Zpráva o činnosti kolektivu mladých hasičů SDH Háj u Duchcova za rok 2019

V roce 2019 jsme měli družstva mladých hasičů v kategorii mladších i starších žáků, zároveň několik dětí z kategorie přípravka, ale bohužel to nestačilo na postavení samostatného družstva. Opět jsme se nevyhnuli případům, kdy stále starší žáci museli být občas doplňováni několika mladšími žáky. Někdo by si mohl klást otázku, jak je možné, že děláme tyto přesuny, že nedokážeme mít kompletní družstva. No důvody jsou jednoduché. Děti bývají často nemocné, často se stane, že mají v den závodu jinou akci anebo prostě zapomenou přijít na trénink. I přes tyto těžkosti se nám téměř vždy podařilo postavit potřebná družstva a většinou i s kvalitním složením.

Pojďme se podívat na naší činnost v minulém roce. Tradičně začínáme v Oseku v podobě 45. ročníku branného závodu Pohár Nelsonské katastrofy, který se uskutečnil 5. ledna. V kategorii mladších žáků spolu soupeřilo celkem 11 družstev, přičemž Háj se umístil bohužel na 10. místě. Moc se nám nedařilo. Byli to taky naši nejmenší v nejmladších. Zato starší žáci zabodovali se 3. místem z celkových deseti družstev. Přes zimní období jsme jako vždy navštěvovali vyhřívanou tělocvičnu na ZŠ Hrob. Zde jsme zlepšovali fyzickou přípravu i zručnost. Bohužel jsme v dalších měsících tu fyzickou přípravu na závodech u dětí moc neviděli. Nevíme čím to je, ale naše děti mají trochu slabší fyzičku, i když se jí snažíme pravidelně zlepšovat. Sice jsme jedni z nejšikovnějších, ale s během je to horší, tedy jak u koho samozřejmě.

V únoru náš kolektiv mladých hasičů, konkrétně mladší a starší žáci jeli na výlet na Laser game do Mostu. Hezky jsme si to užili, utužili jsme kolektiv a určitě se sem zase vrátíme. Přípravka samozřejmě nebyla opomenuta. I ta měla svůj výlet, a to 30. března do Jump arény v Ústí nad Labem. Uplynul celý únor, březen a většina dubna. Jak to bývá v tomto období moc závodů není. Poprvé také chyběl tradiční branný závod v Háji, který se opravdu neuskutečnil, i když někteří doufali, že si to na poslední chvíli rozmyslíme. Začal se tedy psát konec dubna a nejdůležitější část naší sezóny byla před námi. Začali jsme 27. dubna v Hostomicích, kde se uskutečnila netradiční soutěž Železný hasič, který byl určen i pro děti za jednotlivce. My jsme zde postavili tři závodníky a jednu závodnici. Nejlépe se umístil Adam Masopust, který obsadil 4. místo. Celkový počet chlapců se pohyboval okolo třiceti, takže rozhodně můžeme této výsledek považovat za úspěch.

Další závody nás čekaly hned záhy 5. května v Bílině, kde se uskutečnila soutěž o Pohár ředitele HZS OÚ Teplice. Zde nás čekala štafeta 4x60 m a požární útok. Požární útok jsme měli perfektní, ale celkové výsledky nám bohužel pokazila štafeta. V kategorii mladších žáků jsme obsadili skvělé 3. místo. A stejného výsledku jsme dosáhli i u starších žáků, kde jsme si rovněž odváželi 3. místo.

O týden později se odehrála velmi důležitá událost pro naše starší družstvo. Poprvé jsme tyto starší žáky přihlásili na okresní kolo hry Plamen. Pozor nikoliv, že náš kolektiv tam byl poprvé, ale poprvé tam byli zrovna tyto děti. Konečně nám dorostl do potřebného věku větší počet dětí, a tak jsme se tam mohli přihlásit, protože potřebný počet byl devět. Před samotnou postupovou soutěží jsme museli ještě splnit odznaky odbornosti, což se nám podařilo. Museli jsme doplnit kroniku a hlavně jsme museli trénovat. Trénovali jsme, jako o život, protože na nás čekalo několik nových disciplín, které děti ještě neznaly.

Celkově jsme tam plnili branný závod, štafetu 4x60, štafetu CTIF, požární útok a útok CTIF. Trénovali jsme i několikrát do týdne, dokonce i o víkendu či o svátek. Času stráveného na tréninkách bylo opravdu dost. Je nutné říct, že děti se snažili, ale na samotných závodech se nám nějak lepila smůla na paty. Jedno neštěstí za druhým a přitom to byly věci, které jsme nepředpokládali, že se vůbec mohou stát. Nicméně toto vše ovlivnilo náš výsledek a umístili jsme se na 4. místě z celkových čtyř družstev. Rozhodně to ale byla pro naše děti dobrá zkušenost, kde získali mnoho poznatků a dovedností, které snad využijeme při letošním ročníku.

Uplynul další týden a byly tu další závody, tentokrát 18. května v Modlanech, kde se soutěžilo v požárním útoku. V kategorii mladších žáků se nám příliš nedařilo se 13. místě. Zato starší žáci si vylepšili sebevědomí oproti minulému týdnu, protože zde vyhráli 1. místo. Nečekaně jsme další závody měli zase za týden, a to 25. května v Oseku, kde opět byly požární útoky. Zde se nám to obrátilo. Úspěch měli mladší žáci s 1. místem, přičemž v jejich kategorii bylo 13 družstev. Horší výsledek dosáhli starší žáci se 6. místem.

Po závodech v Oseku jsme měli malou pauzu, jelikož další závody byly v Srbicích, a to 15. června. Zde jsme zažili asi nás největší úspěch celého roku. V kategorii mladších žáků spolu soupeřilo celkem 18 družstev o nejrychlejší požární útok. Bylo jasné, že kdo v této kategorii zvítězí má jedno z nejlepších družstev i mimo náš okres. Mladší žáci z Háje zde předvedli neuvěřitelný výkon, se kterým se umístili na 1. místě a porazili všech 17 družstev. Starší žáci tak úspěšní nebyli, jelikož se umístili na 4. místě.

O den později 16. června nás čekala originální soutěž v Teplicích u McDonaldu o Pohár starostky OSH Teplice. Zde si to naše děti opět spořádaně prohodili, jelikož mladším žákům se s jejich 5. místem moc nedařilo, zato starší žáci si odváželi 1. místo.

21. června až 23. června nás čekala druhá nejdůležitější událost v sezóně. Byla jí mezinárodní soutěž mladých hasičů Euroregion Krušnohoří, která se letos uskutečnila na německé straně v Hormesdorfu. Nutno podotknout, že s téměř stejným družstvem jsme se minulý rok na české straně umístili na hezkém 5. místě. Letos jsme byli o rok starší, a tak jsme měli větší očekávání. Opět nás čekalo náročné a velice dlouhé trénování v podobě několika dní. Poctivě jsme trénovali všech 16 disciplín. Na ty hlavní jsme vymýšleli originální taktiky a způsoby. Ovšem jak už to bývá na místě je to všechno jinak. Stačily tři disciplíny, které se nám nepodařily, ovšem bohužel tři zásadní disciplíny, které rozhodly o našem umístění na 14. místě. Náš neúspěch jsme vzdali s nadhledem, i když nás dost mrzel vzhledem k vynaloženému času, ale určitě nám neubral energii a sílu do dalších závodů.

V sobotu 29. června proběhla rozlučka kolektivu mladých hasičů s letní sezónou. V minulých letech jsme to měli skromnější, ale letos jsme to pojali ve větším stylu. A to s přespáním u hasičárny a s nočními závody. K této události jsme přizvali i přátelé z Oseka. Před samotnými nočními závody jsme si ještě udělali velkou vodní skluzavku, která měla v parném dni značný úspěch. Celkově to byl povedený večer a noc. Doufáme, že se z toho stane tradice. Vlastně bychom z toho chtěli udělat něco víc. Chtěli bychom u nás v Háji pořádat tak nějak oficiální závody, na které by mohli přijet i ostatní sbory. Zase bychom tu měli závody, které bychom organizačně zvládli. V letošním roce bychom to možná mohli spojit s oslavou 75. výročí založení našeho sboru v červenci. 75 je celkem hezké číslo a zaslouží si nějakou oslavu. K těmto navrhovaným nočním závodům máme téměř vše. Ale ještě bychom chtěli pořídit skleněnou vodní káď, což by ty závody pozvedlo na vyšší úroveň.

Následovaly letní prázdniny, o kterých jsme si odpočinuli a nabrali nové síly na zbývající závody. Během prázdnin se ovšem uskutečnila jedna svatba, konkrétně moje. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravách a realizaci překvapení v podobě hasičského doprovodu naší svatební kolony. Překvapila nás účast okolních jednotek a sborů. Děkujeme. Ke konci prázdnin jsme ještě s naším kolektivem mladých hasičů absolvovali letní soustředění 21. až 25. srpna v Soběšíně na Sázavě spolu s kamarády z Oseka a Modlan. Do závodnického módu jsme se vrátili 14. září, kdy jsme rozdělili své síly. Mladší A starší žáci spolu vyjeli na závody do Želenic, kde jsme celkem bodovali, jelikož mladší žáci získali 1. místo a starší žáci hezké třetí místo. Toho dne se uskutečnil ještě Tondův soptík v Oseku, který je určen pro přípravku. A i zde jsme měli zastoupení v podobě tří závodníků.

22. září jsme poprvé zavítaly na dětskou soutěž do Štrbic, kde se soupeřilo v požárních útocích. V kategorii mladších žáků jsme obsadili 6. místo a u kategorie starších žáků 9. místo. Bohužel ke konci sezóny se nám příliš nedařilo, což potvrzovaly i poslední závody v tomto roce, které se uskutečnily v Duchcově 5. října. Zde proběhla specifická soutěž Hasičata v akci. Měli jsme zde jen družstvo starších žáků, které se navíc umístilo na 5. místě.

V minulém roce jsme závodů absolvovali trochu méně. Důvodem je to, že jsme se rozhodli soustředit jen na závody v požárních útocích. Navíc čas trenérů také není nekonečný a občas to bohužel nevyšlo. Toto rozhodnutí bylo nakonec správné, jelikož jsme si téměř z každého závodu odvezli nějakou tu medaili. Celkově jsme měli jedny z nejrychlejších požárních útoků v okrese. Občas to bohužel nevyšlo, kvůli jedné malé chybě, která ve výsledku znamenala o dost horší místo. To takhle jednou třeba v Oseku trenér špatně připravil základnu a dětem chyběla jedna hadice k nástřikové čáře. Přitom starší žáci předvedli neuvěřitelný výkon s rekordním časem, se kterým by vyhráli. No jen tak mimochodem, ten kdo to špatně připravil, jsem byl já. Nicméně jsme v této sezóně, tak nějak začali razit heslo „buď první místo, nebo poslední“, což jsme opravdu většinou dodržovali.

Za celý rok jak jste slyšeli, jsme se zúčastnili 13-ti závodů, ze kterých jsme opět ukořistili nějaký ten pohár. Nejdůležitější v uplynulé sezóně ovšem pro nás bylo zjištění, že s našimi požárními útoky dokážeme konkurovat těm nejlepším družstvům, vlastně patříme mezi ty nejrychlejší a nejúspěšnější družstva. Kolektiv mladých hasičů má dnešním dnem 20 členů, z toho 7 v kategorii přípravka, 6 v kategorii mladších žáků, 7 v kategorii starších žáků. Z těch všech máme pouhé 4 dívky a 16 chlapců. Na závěr ještě poděkujme všem, kteří podporují činnost našeho kolektivu mladých hasičů. Děkujeme tak všem členům sboru za podporu, děkujeme i veřejnosti, všem našim přátelům a děkujeme také obci Háj u Duchcova za dlouhodobou podporu.